| Typ, stav místa: | Ostatní, Zachovalý
| | Kraj: | Liberecký kraj
| | GPS: |
50°33'13.564"N 15°11'10.787"E
| | www: | www.sedmihorky.cz, www.hotelonline.cz | | Kontakt: | 481 550 111
info@sedmihorky.cz
| | Otevírací doba: | duben až říjen | | Služby: | V současné době fungují Lázně Sedmihorky s celým svým areálem jako hotelové zařízení s dostatkem společenských a kongresových prostor. Jsou přirozenou branou do Českého ráje a hruboskalského skalního města. V současné době funguje celý areál jako hotel s nabídkou služeb balneo cetra. Nejedná se klasický lázeňský provoz.
Nabídka relaxačního a ozdravného centra Zátiší hotelu Lázně Sedmihorky
Tento nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách byl založen v roce 1841 MUDr. Antonínem Šlechtou. Pravidelný provoz byl zahájen 15.5.1842 a komplex dostal jméno Bad Wartenberg. Později Bad Wartenberg přijal půvabný název Sedmihorky – zásobárnou místních pramenů bylo – jak se uvádělo – sedm vršků, hůrek či horek. Šestnáct pramenů poskytovalo dostatek vody, která byla hlavním léčebným prostředkem. Byla užívána k mytí, tření, sedacím a sprchovým lázním, zábalům a potním kůrám – obdobě dnešní sauny. Nejzajímavější byly vzdušné lázně, kdy pacienti, zahaleni jen prostěradly, pobíhali v přilehlém lese. Vynikající pověst léčebného ústavu i krása okolní krajiny sem přivedly mnoho osobností českého kulturního života. Byli to spisovatelé K. J. Erben, Eliška Krásnohorská, J. V. Sládek, Jaroslav Vrchlický, Gustav Pfleger Moravský, z herců Otylie Sklenářová, Eduard Vojan, častými hosty byli i Jan Neruda, Svatopluk Čech a skladatel B. Foerster. Traduje se , že tito významní hosté byli uchváceni krásou okolní krajiny tak, že ji nazvali Český ráj….
Vodoléčba v Sedmihorkách tak má více než 150 letou tradici. Dnes je pro vodoléčbu využíván blízký Felixův pramen, který zásobuje svou vodou celý sedmihorský areál. Panensky čistá voda, vyvěrající z hlubokého nitra mohutných skal s nižším PH a vysokým obsahem minerálních látek – zejména železa v kombinaci s čistotou a krásou Českého ráje má velmi blahodárné účinky na stresem narušený lidský organismus
Vážení hosté,
zveme Vás do našeho Relaxačního centrak využití ozdravných procedůr.
cca 20 min
Medovo mléčná koupel 250,- CZK
Wellness koupel z mořských řas 250,- CZK
Perličková koupel 140,- CZK
Solná koupel 190,- CZK
Kyslíková koupel 190,- CZK
Uhličitá koupel 190,- CZK
Rašelinová koupel 190,- CZK
Bylinková aroma koupel 190,- CZK
Luční kvítí,orange,levandulová,tympánová
Vířivá koupel s chemoterapií 140,- CZK
Tea-Tree 220,- CZK
Wellness & sea tělový peeling 380,- CZK
Celková masáž 45 min 700,- CZK
Částečná masáž 15 min 220,- CZK
Aroma masáž částečná 15 min 250,- CZK
Vanilková,jasmínová,devatero kvítí,levandulová,růže,maratonec,šípková
Masáž s mořskými řasami 15 min 290,- CZK
Rašelinový zábal 20 min 200,- CZK
S perličkovou koupelí 140,- 340,- CZK
Sauna 60 min 200,- CZK
Jogurtovo –medový zábal 40 min 650,- CZK
Ovesná koupel 20 min 250,- CZK
Kleopatřina koupel –se sušenými růžemi 20 min 450,- CZK
Anticelulitidová masáž+ozonový zábal 50 min 500,- CZK
Masáž obličeje 15 min 300,- CZK
Skořicový zábal 20 min 300,- CZK
Parafínový zábal na nohy 20 min 250,- CZK
Parafínový zábal na ruce 20 min 200,- CZK
Pealing obličeje 15 min 190,- CZK
Pleťová regenerační maska 15 min 120,- CZK
Okurková maska 15 min 120,- CZK
Pomerančová maska 20 min 120,- CZK
Vítejte v BABOR
-LUXUSNÍ péče o všechny typy pleti
-společnost zaměřená na krásu ve sféře profesionální kosmetiky
Sweet Mousse peeling-Sladký sen 450,- CZK
Tělový peeling,odstranění odumřelých unik-intenzivní zpevnění
20-30 min
Vitamin Boost – vitamínový koktejl pro pokožku těla 820,- CZK
30 – 40 min
Mimical Control Q10 Treatment-ošetření těla 580,- CZK
Působí intenzivně proti vzniku mimických vrásek
Colagen –elasticita,zpevnění 1.150,- CZK
LUXUSNÍ ošetření pleti,okamžité vypnutí pokožky
50 - 60 min
Fruty Bath – relaxace,oživení … ovocná koupel 540,- CZK
20 – 30 min
Fruity Lifting Power – Ovocný polibek 550,- CZK
Ovocné ošetření pleti,okamžitá dávka ENERGIE
30 – 40 min
Exotické procedury
Z FIDŽIJSKÝCH ostrovů
Cukrový vánek z ráje 700,- CZK
Odstraní starou suchou pokožku a navrátí pokožce mladý vzhled
(cukrová třtina z Fidžijských pláží se směsí oleje z tropic.oříšků,peeling ze směsi krystal.cukr.třtiny a tropic.oříšků….)
60 min
Fiji rituál 800,- CZK
Odstraní starou suchou pokožku a navrátí pokožce mladý vzhled
(kokosový krémový peeling,ošetření kokosovým olejem…)
60 min
Zábal v banánových listech 1.750,- CZK
Hluboce hydratuje a vyživí pokožku vitamíny A,B,C,E
(vysoké regenerační vlastnosti fidžijských Dilo oříšků,banánový zábal …..)
| | Popis místa: | Lázně Sedmihorky, nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách byly založeny roku 1841 MUDr. Antonínem Šlechtou, nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze. Antonín Šlechta získal lékařský diplom v roce 1836 a stal se ihned domácím lékařem v rodině hraběte Desfoursa, majitele panství Hrubý Rohozec. Ještě téhož roku mu byl nabídnut úřad městského lékaře v Turnově, který přijal. Při své všestranné lékařské činnosti se počal zabývat myšlenkou na založení lázeňského ústavu v okolí Turnova. Podnětem k jeho záměrům mu byla krásná romantická krajina turnovského okolí, s hojností studené pramenité vody s jejichž léčebnými účinky uvažoval. Schválení a souhlas se svým úmyslem získal od tehdejších vědeckých kapacit, včetně profesorů pražské lékařské fakulty. Pod jejich záštitou se dr.Šlechtovi podařilo uskutečnit svůj záměr. Nedořešená zůstala otázka umístění lázeňského ústavu. V této záležitosti se obrátil na tehdejšího majitele hruboskalského panství, Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, který dal dr.Šlechtovi na vůli, aby si vybral k založení vodoléčebného ústavu některé z nejkrásnějších míst na jeho panství. Volba padla na polesí wartenbergské pod Hrubou Skálou, kde byl velký počet lesních pramenů s velmi studenou vodou, jejichž průměrná teplota byla uváděna 6,8 st. R, tj.8,5 oC.,podle nyní používané stupnice. Volbu tohoto místa podpořily i dobré přístupové možnosti po dokončení stavby císařské silnice Turnov-Jičín (1832).
S účinnou pomocí majitele panství bylo polesí Wartenberg přestavováno na lázeňské domy od roku 1839. Práce však pokročily tak, že se do zdejších budov mohl nastěhovat první chudičký lázeňský personál se svým "šéfem" dr.Šlechtou již 28.července 1841. V témže období naordinoval svoji vodoléčebnou metodu prvním sedmi lázeňským hostím. Komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. (V té době převládaly i na vyloženě českém území ještě německé názvy, protože země Českého království byly součástí dosud silné a zdánlivě tehdy neotřesitelné habsburské říše.) K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15.května 1842.
Čtyřicátá a padesátá léta 19. století se vyznačovala zvýšeným národně uvědomovacím procesem, samozřejmě také v českém prostředí. Trvale většího významu nabývala rodná řeč a její prosazení na území českého království.Tak se brzy prosadilo, že i Bad Wartenberg přijal půvabný a libozvučný název Sedmihorky (zásobárnou místních pramenů bylo - jak se uvádělo - sedm vršků, hůrek či horek). A základní pramen už také dávno nesl název "Sedmihorka" (připomíná se dokonce již v r.1702). Pramen "Sedmihorka", jinak po majiteli panství také "Aloisův", dodával veškerou vodu pro potřebu lázní.
Lázeňské počátky byly velice skromné pro nedostatek provozních a ubytovacích prostorů i nedostatečného zařízení. V roce 1841 bylo v nových lázních léčeno pouze sedm osob,o rok později již padesát osm pacientů. Návštěvnost postupně stoupala tak, jak se šířila dobrá pověst o tomto léčebném zařízení. V druhé polovině existence lázní vedených dr.Šlechtou dosáhla velmi slušné úrovně kolem 500 osob ročně. Lázně se těšily přízni nejen obyvatelstva rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí, z Ruska, Německa, ale i z Turecka a Švédska. Častými hosty byli přátelé a známí rodiny Aehrenthálů. Mimo německy mluvících hostů, pobývala v Sedmihorkách stále početnější část českých hostů, významných vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr.Šlechta zval.
Za všechny vzpomeňme alespoň Jana NeruduJan Neruda sleduje koupající se dívku, Elišku Krásnohorskou, nejpřednější členky zemského českého divadla a Národního divadla herečky paní Otylii Sklenářovou - Malou a Marii Hübnerovou, J.Bittnera s Marií Bittnerovou -vynikající dramatickou umělkyni, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Jaroslava Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíře Hanuše Schweigera, spisovatele Gustava Pflegra-Moravského, který umístil částečně do Sedmihorek děj svého posledního románu Paní fabrikantová.
Bývala to společnost veselá, v níž nechyběl smích, žerty, veselé scénky, které zpestřovaly jejich pobyt v lázních. Dokladem toho je dochovaný žertovný obrázek na Jana Nerudu - starý básník si za keřem se zájmem prohlíží koupající se dívku. Obrázek namaloval F. Kolár, absolvent pražské malířské akademie, později vynikající herec Národního divadla.
Čeští lázeňští hosté,nadšeni nevšední krásou okolní krajiny, počali ji v sedmdesátých letech 19.století nazývat Českým rájem. Tento název se později vžil nejen pro krajinu Hruboskalskou, ale pro širokou oblast od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko.
Lázeňské prostranství mělo parkovou úpravu a květinovou výzdobu. Uprostřed proti portálu kolonády byl původně vodotrysk, později zde na podstavci s vytékající vodou stála busta dr.Šlechty od J.Myslbeka. Ta se po 2.sv.válce, kdy Sedmihorky přešly do správy Ústřední rady odborů musela na dlouhá léta přestěhovat do prostor mezi ubytovnami Zámeček a Pramen, protože původ dr.Šlechty (pocházel z textilního rodu průmyslníků) nekorespondoval s tehdejší socialistickou ideologií. Na své původní místo se busta vrátila až po rekonstrukci kolonády v r.1992.
Přímo v kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem (nyní dům Pramen) byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé Skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami.Tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv.pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům.
Václav Durych ve své knize z Českého ráje vydané v roce 1886 popisuje léčebné procedury v sedmihorských lázních. Uvádí, že nejdůležitějším způsobem léčení, bylo léčení studenou vodou. Léčilo se však i vzduchem, tělocvikem a dietou, vše podle lékařského vyšetření a předpisu, přičemž se přihlíželo k povaze, pohlaví, věku a tělesné kondici pacienta.Voda se používala zevním i vnitřním způsobem. Zevně se voda používala koupelemi celého těla nebo jen polovičními, omýváním, třením, sprchami,sedací či parní lázní. Vnitřní používání stanovil lékař dle stavu nemocného. Denně se předepisovalo průměrně až dvacet malých skleniček, někdo však měl povoleno vypít pouze pět, jiný až třicet pět skleniček vody.Velmi důležitými byly lázně vzduchové. Pacient, který šel do vzduchové lázně se musel podrobit osprchování nebo proceduře opleskávání. Potom nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem se vydal na procházku do lesa.Vzduchové lázně se používalo jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem. Před započetím vzduchové lázně zarazil lázeňský v parku červenobílý prapor jako znamení ženám, že do dvanácté hodiny je pro ně dotyčná část lesa uzavřena. Dr.Šlechta zkušebně vyhradil též vzduchovou lázeň pro ženy, své rozhodnutí však brzy zrušil, poněvadž to prý nedělalo dobrotu.
MUDr. A.Šlechta zemřel 2.ledna 1886. Byl znám nejen pro svůj lékařský věhlas, ale i pro svoji milou a dobrosrdečnou povahu, pro kterou byl všemi hosty ctěn. Na jeho památku mu dali jeho vděční přátelé a lázeňští hosté postavit v centru Sedmihorek bustu. Jejím autorem byl významný český sochař a autor sochy sv.Václava na náměstí téhož jména v Praze - Josef V.Myslbek. Pomník dr.Šlechtovi byl odhalen na svátek sv.Antonína 13.6.1890.
Přesto,že v lázních společně žily dvě národnostní skupiny hostů, z nichž každá žila vlastním společenským životem, dovedl si získat přízeň a úctu obou. Za své celoživotní zásluhy byl vysoce hodnocen v lékařských kruzích. Již za svého života získal mnoho vyznamenání a řádů a to i zahraničních. Mj.se stal rytířem rakouského řádu Železné koruny, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován c.k.vládním radou.
S časem se měnily i léčebné metody, podle názoru lékaře, který právě v Sedmihorkách po smrti dr.Šlechty pracoval. K léčení se začala používat i rašelina z nedalekého rašeliniště Bezedná, která však svým složením neodpovídala léčebným potřebám. Proto se údajně počala dovážet rašelina ze Železnice, což ovšem podstatně prodražovalo léčebný proces. Je patrné, že po úmrtí zakladatele lázní se počalo experimentovat a Sedmihorky ztratily svůj původní charakter vodoléčebných lázní. Posledním z lékařů v Sedmihorkách byl MUDr.Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě. Za daných okolností nebyla naděje na další pokračování v lázeňské léčbě. To byl po sedmdesáti třech letech definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách.
I nadále se využívalo bývalých lázeňských objektů k ubytování letních hostů, jen označení se změnilo na klimatické lázně.
|
| | Nejbližší zajímavé tipy v okolí
|
Pranostika na tento den:
Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.
