Hledáte tipy na výlety a dovolenou v České republice? Ve spolupráci s portálem Megaubytko.cz najdete množství tipů na výlety a na levné ubytování pro Vaši dovolenou. Doporučujeme turisticky oblíbené regiony Vysočina a Jeseníky. Ubytování si rychle a snadno zarezervujete na stránkách ubytování Jeseníky a ubytování Vysočina. Naplánujte si dovolenou s lehkostí ještě dnes.
Přihlášení    Registrace
Tisk stránky Poslat přátelům Nápověda    Pranostika na tento den: Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.

Hrady, zámky a jejich kasteláni - 7. díl - Hrad Bítov

22.2.2010

 

1. Předem bychom Vám chtěli poděkovat za to, že bylo možné s Vámi udělat rozhovor. Mohl byste se nám představit?
Jmenuji se Jan Binder
 
2. Jak dlouho jste kastelánem?
Na hradě jsem začínal v r. 1992 jako průvodce, od r. 1994 jako vedoucí provozu a zástupce nastupujícího nového kastelána, od sezony v r. 2006 pracuji jako kastelán.
 
3. Jak jste se, k tak krásnému povolání dostal?
Už od základní školy mě bavila historie. Hodně jsem četl a sledoval historické filmy. Zajímal mě hlavně středověk.V Bítově jsem se narodil a na hrad jsem chodil už jako student na brigády při jeho velké opravě zahájené v r. 1979, takže mě i k hradu váže silné citové pouto. Můj dědeček vlastnil před r. 1945 v Bítově autobusovou dopravu a rozvážel autobusy také poštu, jezdil právě i na hrad k panu baronovi. Vyprávění a příběhy z té doby mě vždy zajímaly. Po ukončení studií jsem hledal zaměstnání a zrovna v té době se po rozsáhlé rekonstrukci v r. 1992 otevíral pro veřejnost opravený hrad Bítov. Tehdejší paní kastelánka hledala v začátku průvodce schopného pracovat s počítačem. Takže jsem to zkusil. V r. 1994 se s manželem rozhodla odejít do Prahy a na hrad nastupoval nový kastelán, kterému mě doporučila jako zástupce a vedoucího provozu, za což jí jsem vděčen. Můj předchůdce pak po 11 letech odešel do důchodu a doporučil mě jako svého nástupce. Takže od r. 2006 jsem na Bítově kastelánem.
 
4. Je Vaše práce náročná? Co pracovní doba?
Práce je to náročná, ale hlavně různorodá. V dnešní době je kastelán ve své podstatě managerem. Musí se vyznat v ekonomice, personalistice, daních, ve stavařině, zahradní architektuře. Většinou každý objekt má kolem sebe nějaký ten park, či hradní zahradu.  Kastelán musí umět číst výkresy a plánovou dokumentaci, aby mohl připravovat každoroční plány oprav a údržby. Musí znát historii objektu a souvislosti kolem jeho vzniku a přestaveb, vlastníků. V dnešní době musí znát i principy a fungování zabezpečovacích systémů. Po celý rok komunikuje s médii, spolupracuje s agenturami, cestovními kancelářemi, infocentry. Musí umět sestavit projekty pro různé dotační programy, z kterých by pro svůj objekt získal další finanční prostředky. Kastelán musí mít také základní právnické znalosti, sepisuje smlouvy s dodavateli a nájemci. Plánuje celoroční údržbu, opravy budov a restaurování mobiliáře. Navrhuje a zajišťuje pořádání výstav a kulturních akcí pro návštěvníky. Když se ptáte na pracovní dobu lze říct, že asi nikdy nekončí.
 
V práci musíte být podle potřeby tak, aby byl zajištěn chod a provoz objektu, takže nějaké to volno a dovolenou vybírám po částech a velice nepravidelně. Na hradě nebydlím, dojíždím 3 km z Bítova. Pokud jsem doma, pak vždy s mobilem u hlavy a v pohotovosti, kdyby bylo třeba do práce dojet. Při příjezdu neohlášená návštěvy, ve dne v noci, když se spustí poplach na zabezpečení, nebo se objeví nějaký problém či nečekaná havárie. Kastelán má pod sebou několik málo stálých zaměstnanců, za které musí být vždy připraven zaskočit a pracovat jako údržbář, průvodce, pokladní, uklízečka. Naopak už to ale nejde, nikdo z podřízených mimo mého zástupce (což je moje manželka) nemůže zaskočit za kastelána.
Po několika málo letech pak každý kastelán se svým objektem tzv. sroste a ošetřuje a stará se o něj pomalu víc než o svůj rodný dům, a to je dle mého názoru pro objekt jen dobře. Tuto práci dělám rád, možná právě proto, že je tak různorodá a neustále se kolem něco děje. Je to celoroční práce s lidmi a s veřejností.
 
5. Mohl byste nám říci něco z historie Bítova?
Bítov byl postaven českým knížetem Břetislavem I. na ostrohu nad soutokem řek Želetavky a Dyje kolem r. 1055 v místech původního velkomoravského hradiska. Byl jednou z nejdůležitějších zemských pevností, chránil jižní hranici českého státu před vpády z Rakouska. Byl hradem královským a ve službách Přemyslovců ovládal část Znojemska, Slavonicko, Dačicko, Jemnicko a Telčsko. Vystřídali se zde rody Lichtenburků (1307 – 1572) v tehdejší době jeden z nejmocnějších rodů. Rajmund z Lichtenburka se stal v r. 1298 moravským zemským hejtmanem.  Po nich přišli Jankovští z Vlašimi ( 1612-1755), kteří hrad přestavěli v ranně barokním stylu. Založili na hradě prosperující pivovar a za švédských válek pak za pomoci svého piva a poraženého dobytka zaplatili švédům výpalné, uchránili tak hrad i vesnici pod hradem před obléháním. Hynek Jankovský z Vlašimi je autorem prvního trojdílného zvěrolékařského díla Apotéka koňská (1650) u nás. Maxmilián Jankovský z Vlašimi založil na hradě rozsáhlou sbírku zbraní.
Dědictvím přechází hrad na další z rodů Dauny (1755-1904). Leopold hradbě Daun – byl polním maršálkem Marie Terezie. František hrabě Daun a jeho syn Jindřich přestavěli hrad v dnešním novogotickém stylu. Přestavba byla dokončena v r. 1863. Známé jsou jejich iluzivní výmalby paláce objednané u vídeňského malíře A. Schüllera. Po nich dědictvím přešel hrad na Haugwitze z Náměště nad Oslavou (1904-1906). Haugwitzové však převezli velkou část vybavení Bítova a hlavně zbrojnici na své sídlo do Náměště. Později hrad prodali polským šlechticům knížeti Zamoiskému a Radziwillovi. V r. 1912 hrad koupil poslední soukromý majitele baron Jiří Haas z Hasenfelsu spolumajitel porcelánky Haas a Czjzek ve Slavkově u Karlových Var, který hrad předal svému jedinému synovi Jiřímu ml. (1912-1945). Ten na hradě založil jednu z prvních soukromých ZOO u nás. Nejznámější je jeho sbírka 51 vycpaných psů různých ras, největší svého druhu na světě. Baron choval na hradě velké množství zvířat, ale nejraději měl svoji lvici a pak právě psi. Jejich počet dosahoval až ke 200 ks včetně štěňat. Historie hradu pak končí baronovou sebevraždou. V r. 1945 při odsunu, se dostalo i na něj, kdy jako němec měl odejít do Rakouska. On však nebyl schopen rozloučit se se svými milovanými zvířaty a hradem a vyřešil svůj odchod po svém.
 
6. Navštěvuje hrad nejen české obyvatelstvo? Kolik národností již navštívilo Bítov?
Národnosti nepočítám, ale co vím mohu jmenovat od nejbližších sousedů tj. Slováků, Poláků, Němců, Rusů, Ukrajinců, Holanďanů, Francouzů až po obyvatele z Arábie, Afriky i spojených států.
 
7. Jaké chystáte novinky na letošní sezonu 2010?
Na letošní sezonu chystáme prodloužení hlavního prohlídkového okruhu o 6 nově restaurovaných a instalovaných místností – pokojů hrabat Františka a Jindřicha Daunů (ložnici, pracovnu, lovecký salonek, obrazárnu atd.)
Nově zavádíme zpoplatněnou prohlídku exteriérů v níž bude zahrnuta prohlídka nádvoří, hradní kaple a jedné z sezonních výstav. Pro letošní rok to bude fotografická výstava „Strom roku“ ročníků 2006 a 2007.
Na hlavní sezonu chystáme bohatý kulturní program. Velkou výstavu pod názvem „Hygiena na šlechtických sídlech“ s ukázkou předmětů denní potřeby, toalet, voňavek umyvadel apod. Vystupovat budou skupiny historického šermu a hudby, sem tam nějaký koncert či divadlo.
 
Poprvé letos vyzkoušíme zájem návštěvníků o noční prohlídky vždy ve dvou termínech v červenci a dvou v srpnu. Tématem prohlídek bude období kardinála Richelieu a tří mušketýrů.
Již třetím rokem budeme o jednom z adventních víkendů pořádat vánoční prohlídky s výstavou betlémů a malým občerstvením v panské hradní kuchyni, kde máme funkční kachlová kamna a velký krb, kde se vaří a pečou různé vánoční pochoutky za dozoru návštěvníků.
 
8. Na Bítově, jak je vidět, je vždy bohatý kulturní program. Na co se osobně nejvíce těšíte?
O kulturním programu jsem se již zmínil, nejvíce mě zajímá, jak se nám podaří zaujmout návštěvníky nočními prohlídkami a pak samozřejmě vánoční prohlídky, při kterých hrad a jeho atmosféra vypadá úplně jinak než v letních měsících.
 
9. Jak postupujete při plánování těchto akcí?
S plánováním akcí a témat začínáme už v říjnu po skončení sezony. Musíme pro naši výstavní radu (sídlící na územním pracovišti NPU v Brně) navrhnou témata výstav s harmonogramem zajištění zpracování výpůjček od kolegů z jiných objektů případně muzeí. Co se nestihne do vánoc musí pokračovat ihned v lednu, smluvně sjednáváme kulturní akce typu šerm, hudba, divadelní vystoupení a další. Hledáme případné sponzory, bez kterých by mnohé akce ani nemohly proběhnout.
 
10. Jaká největší katastrofa(událost) postihla toto místo?
Hrad pokud vím žádná vážná katastrofa nepostihla. V r. 1233 byl hrad oblehnut vojskem rakouského vévody Fridrich Bojovného, ale protože se posádka vzdala, tak nebyl ani nijak pobořen a zpustošen. Za Jankovských z Vlašimi vyhořela část jižního křídla se sýpkou. Za švédských válek v 17. století Hynek Jankovský z Vlašimi hrad vykoupil dodávkou potravin a sudů s pivem.
Nevím zda lze za katastrofu považovat sebevraždu posledního majitele barona Jiřího Haase. Možná to byla katastrofa právě pro jeho zvířata a hrad, který ztratil svého posledního soukromého majitele. Významnou událostí pak jistě byla výstavba vranovské přehrady (1934-35), která svými vodami zaplavila starou původní obec Bítov pod hradem, včetně kostela sv. Václava a všech stavení. Vesnice se přestěhovala do tehdejší hradní obory 3 km od hradu.
 
11. Které místo na hradě máte vy osobně nejraději?
To se nedá říct, mám rád hrad jako celek a jedno místo bez ostatních by bylo z celku vytrženo. Rád se procházím v létě po parkánové zahradě s výhledem na soutok řek Dyje a Želetavky pod hradem. V paláci se zastavím ve zbrojnici, kde je stále co nového objevovat na jednotlivých vzácných i těch obyčejnějších zbraních. Nádherná je i procházka v hradní zahradě, kterou pronajímáme na ZOO, tak jak ji snad kdysi měl veřejnosti přístupnou i baron Jiří Haas. Krásný je pohled na hrad z mnoha vyhlídek z protějších břehů obou řek, které hrad ze tří stran obtékají.
 
12. Které místo na hradě máte vy osobně nejméně rád a proč?
Nejméně rád mám asi objekty jižního křídla a koníren, které ač zvenku působí zachovale a opraveně, zůstaly uvnitř z poloviny dosud nerestaurovány, jsou bez využití a uvnitř na mě působí pochmurně a nepříjemně.
 
13. Každý hrad, zámek má to své strašidlo, nalezneme ho i u Vás?
Samozřejmě ani na Bítově jsme nebyli bez strašidel a záhad. Ve 14. století, kdy hrady Bítov a sousední Cornštejn vlastnil rod Lichtemburků, se odehrál příběh tehdejšího hradního pána Smila z Lichtenburka. Smil byl člověk pyšné a prudké povahy. Měl za přítele samotného Karla IV. Jednoho dne uspořádal na hradě velkou hostinu, na kterou pozval také jaroměřického faráře Vojslava. Při rozpravě o jaroměřickém kostele vytkl farář přede všemi hosty Smilovi jeho chamtivost a prostopášnost. Smil posilněný notnou dávkou vína nechal za tuto potupu zavázat faráře do pytle a utopit v řece pod hradem. Celý příběh se rychle rozšířil a Smil se svými přáteli byl papežem vyloučen z církve. Šlechta se mu vyhýbala a ztrácel svoji moc a postava faráře ho noc co noc chodívala strašit. Obrátil se tedy s prosíkem na tehdy už císaře Karla IV. Ten požádal papeže Klementa VII. o podmínky smíru. Všichni viníci se měli vydat na kající cestu do Olomouce. Měli jít bosí, nazí do půl těla a obejít všechny olomoucké chrámy, kde se měli kát. Smil to však odmítl, noční můry mu však nedávaly spát, a proto požádal přítele Karla podruhé. Dostal za úkol zbudovat na místě vraždy kostel. Tak vznikl pod hradem kostelík Nejsvětější Trojice, pozdější poutní místo. Dnes už je zaplavený vodou přehrady. Smil také nechal do kostela vyrobit smírčí sochu Panny Marie, které se dodnes říká Matka naděje. Můžete ji spatřit na hradě Bítově v místní kapli. Tím Smilovo trápení skončilo.
 
Další příběh se odehrál ve vsi pod hradem. Když se začala plnit nová přehrada vodou a živel pomalu rozemílal domy staré vesnice, uslyšel Václav Mátl z Vysočan ve spánku podivný hlas. Promluvil k němu snad jeho patron, svatý Václav, a přikázal mu, že má jít do starého bítovského kostela a vyzvednout tam něco pod oltářem. Václav na sen příliš nedal a dál se věnoval svým povinnostem. Přišla další noc a s ní tentýž sen. Václav se opět věnoval své práci. Svatý Václav se ale nedal odbýt a zjevoval se každou noc. Václav se tedy konečně odhodlal a na loďce se vydal k zatopenému kostelu. Kostel byl prázdný, všechno vzácné se už odneslo a zpočátku nic nenašel, ale nedalo mu to a pátral dál. Nakonec objevil maličkou schránku, v níž odborníci později rozeznali ostatky svatého Václava. Patron české země chtěl nechat vyzvednout památku na svoji osobu. Václav měl od té doby klidné spaní.
 
Další pověst vypráví o šílené rybářce. Hrad stával na tomto místě už od cyrilometodějských dob a vedla pod ním podél řeky jen stará cesta. Ta dala hradu jméno z latiny vetus via, stará cesta z čehož vznikl dnešní název Bítov. U cesty stávala stará chatrč a v ní žila rybářka se svojí dcerou. Jednoho dne se její dcera zřítila ze skály a řeka vyplavila její mrtvé tělo. Pro rybářku to byla velká rána, upnula se na své kočky a ze zármutku zešílela a skalami se ozýval její křik a smích. Hradní pán jel jednoho dne kolem její chatrče se svojí dcerou, kterou hrající si kočky na břehu polekaly. Dcera začala plakat a její otec proto začal kočky střílet lukem. Rybářka se vyřítila z chatrče a pána začala proklínat. Po čase hradní pán odjel do boje a dcera zůstala na hradě sama a při jedné procházce se dostala až k řece, kde ji překvapila rybářka a z pomsty ji shodila ze srázu. Rytíř se zrovna vrátil a uprostřed bouře nalezl svou dcerku mrtvou. Do blesků a burácení hromu se ozval šílený chechtot rybářky: "Za kočky jsem si vzala dceru!" Bítovský pán proklel nebohou ženu hroznými slovy. V té chvíli rybářka zmizela a od té doby chodí v černých šatech za černých nocí kolem řeky pod hradem se svým vřeštícím kočičím průvodem.
Dále se vypráví o bezhlavém bítovském pošťákovi. Za dávných dob rozvážel poštu pošťák na koni z Vranova. Jednou na podzim ho potkala stařenka, která pracovala venku na poli, poblíž cesty z Bítova na Vranov. Kopala brambory, chystala je pro svého muže, který je měl večer odvézt trakařem. Bylo už sychravo a na kraj se snášela mlha, když v tom uslyšela znovu dusot kopyt. Někdo se blížil po cestě na koni. Žena vzhlédla a vidí stát na cestě pošťáka. Stařence bylo jasné, že zde přece už dnes pošťáka potkala. Hlasitě na něj tedy zavolala "Kde tě tady čerti berou?". V té chvíli se stalo něco hrozného, pošťákova hlava se skutálela na zem, jakoby ji někdo uťal mečem a celé zjevení zmizelo. Dosud na této cestě někdy bývá slyšet dusot kopyt a pocestným se nedoporučuje se rozhlížet.
 
Další ze záhad byly zvuky, které slýchali obyvatelé hradu na půdě jižního křídla, kde býval umístěn pivovar. Tyto zvuky připomínaly válení dřevěných sudů po podlaze, ale nevíme s jakou událostí by mohly souviset.
Posledním tajemstvím z nedávné doby jsou kroky na schodech, chodbách, pohyby dveří opět v jižním křídle v bývalém bytě posledního majitele barona Jiřího Haase, v prostorách kde ukončil svůj život. Tyto projevy však údajně přestaly, když mu jeho pravnuk v r. 1998 nechal v hradní kapli osadit náhrobní pamětní desku. Baron je pohřben právě v hrobce pod kaplí.
 
14. Co byste uvedl jako největší lákadlo Vašeho hradu pro návštěvníky našeho webu?
Lákadel máme několik. Bohatě, v duchu romantismu vybavené interiéry s jedinečnou iluzivní výmalbou místností z poslední novogotické přestavby hradu v 19. století. Sbírku vycpaných psů, největší svého druhu na světě a velké množství dalších vycpaných i cizokrajných zvířat. Dále unikátní zbrojnici s chladnými, ale i palnými zbraněmi z 16.- 18 století, s mnohými unikáty co se týká technického zpracování, případně dekorování zbraní.
 
Před třemi lety jsme otevřeli veřejnosti bývalou hladomornu, s šatlavou a funkční mučírnou. Tady si návštěvníci mohou osahat a vyzkoušet některé funkční mučící nástroje.  V panské hradní kuchyni, ve které každý rok v období vánoc připravujeme pro návštěvníky vánoční speciality jsou k vidění funkční kachlová kamna, velký krb a mnohé kuchyňské náčiní.
Děti bude určitě zajímat také výstava strašidel ve sklepení bývalého pivovaru a hradní zahrada a s živými zvířaty přístupná podobně jako za časů barona Haase.
 
15. Máte nějaké sdělení, co byste rád předal dál čtenářům tohoto rozhovoru?
Samozřejmě bych čtenáře rád pozval na náš hrad, aby si udělali čas v dnešní uspěchané době, přijeli a poznali jeho historii na vlastní kůži. Já a moji spolupracovníci budeme rádi, když si od nás odnesou pocit příjemně strávené dovolené. Svojí návštěvou tak přispějí na další nutné opravy dalších částí hradu.
 

 

Velice Vám děkujeme za Váš čas a rozhovor.
 
Informace o hradě Bítov naleznete zde: http://www.kudykam.com/31-misto-bitov
 
Státní hrad Bítov,
671 07 pošta Uherčice
Tel.: 515294736, 515294622
Fax: 515294018        


© Copyright 2008-2011 - KudyKam.com Mapa stránek, Admin: Michal Bůžek, Email: admin@kudykam.com
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.
Tipy na výlet a webové kamery | Tipy na cesty | Sraz cyklistů